Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Portál do sveta Starobylých sa ešte v roku 1997 pod názvom SPAWN otvoril v Recolete (Santiago, Čile), aby sa už o dva roky na to novým názvom začal hlásiť ku kultom, o ktorých je bezpečnejšie mlčať. Za 15 rokov existencie stvorili UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN diskografiu bohatú hlavne na demonahrávky a splity, stihli však aj dva regulárne albumy (2005, 2008) a v júli tohto roku sa ohlásili s tretím, vydaným na vinyle u nemeckých Iron Bonehead.
„Kulty“ patria medzi popredných predstaviteľov ponurej a zúrivej čílskej deathmetalovej scény, stojacej pod koruhvami najrôznejších démonov. Ich inšpiračným zdrojom je Cthulhu Mythos a treba povedať, že predošlé nahrávky kataklizmaticky nespútanou zlobou vydupanou zo starého pekelníckeho kovu smrti boli jeho naozaj dôstojným zhudobnením. Ako je to na novinke?
Herbert West (gitary), Joseph Curwen (gitary a vokály), Butcher Of Christ (bicie) a nový basák Namru Impetradorum Mortem (predtým napr. ORATEGOD) sa pod pseudonymami, z ktorých prvé dva vám vysvetlí záhadný pán z Providence, držia zvoleného štýlu a zároveň nestoja na mieste. Prinajmenšom zvukovo – stále temné, zlovestné znenie je o čosi uhladenejšie, možno ako u INCANTATION. Trochu to ubralo na pravekej zúrivosti, ale atmosféra sa nestratila.
Hudobne tu máme opäť o čosi vyspelejšiu verziu čílskeho pohľadu na temnote zasľúbený hutný a zlovestný death metal. Tentokrát o čosi viac stavajúci aj na stredné a pochmúrne pomalé pasáže, striedané stále živelnými, útočnými paľbami. Hudobne veľa starej „ameriky“, viď vyššie, a napríklad aj IMMOLATION v takej akejsi surovejšej, zemitejšej polohe. Trochu AUTOPSY ponorených do kozmických hrôz miesto do krvi a franforcov tiel, nejaké tie „tardyovské“ zbesilosti na miestach, kde sa vokál z hĺbok prenesie do vyšších registrov.
A počuť tu aj Európu, napríklad prastaré Fínsko z čias ABHORRENCE, ADRAMELECH a DEMIGOD. A čo po novom - možno vďaka pozmenenému zvuku - vystupuje do popredia obzvlášť, je množstvo harmónií, riffov a vokálnych fráz, odkazujúcich na album „Cursed“ od nemeckých klasikov MORGOTH. Tento mix staroškolských vplyvov je pretavený podľa čílskych postupov a ukazuje, v ktorej krajine vedia brány nezemských hrôz pootvoriť s naozaj hrozivým škrípaním.
UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN sú aj v roku 2014 stelesnením dávnej esencie deathmetalu z temných dimenzií.
8 / 10
Diskografie
Baphomet Pan Shub-Niggurath (2014) Azathoth - Azazel/Azoth/Ontomorsophia (split) (2013) Lucifer Poseidon Cthulhu (EP) (2013) Dwellers Of The Deep/The Madness From The Sea (split) (2012) El Culto Sin Nombre - The Nameless Cult (kompilácia) (2011) The Madness From The Sea (demo) (2010) People Of The Monolith (2008) Wake Up In the Night Of Walpurgis (2005) Crawling Chaos (demo) (2003) Esoteric Order Of Dagon (demo) (2002) Cultes Des Goules (demo) (2001)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2014 Vydavatel: Iron Bonehead Productions Stopáž: 28:45
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.